Stavební průmyslová škola v Lipníku nad Bečvou udělala osudovou chybu, když v roce 1962 rozdělila budoucí maturanty vodohospodářů na třídu dívčí a třídu chlapeckou. Nejen následná frustrace mladých a bujných jinochů a dívek způsobila rozličné excesy, ale také poučila vedení školy, že takhle tedy opravdu NE!

Škola to byla perfektní a stále doufám je, taky byla hodně svobodomyslná a tím nás naučila žít.

Studentky Stavební průmyslové školy v Lipníku nad Bečvou, r. 1966

Výsledkem výše uvedeného rozdělení pohlaví se škola dočkala toho, že se ty dvě třídy bez sebe nehnuly a vyžadovaly společné akce, jako byly výlety, brigády, večírky apod.

Za tahle řešení byla třída schopna i stávkovat, což se taky stalo, sice už si nepamatuji proč, ale jeden z kantorů nám to na srazech abiturientů stále připomínal. Naštěstí nás za to nikterak nešikanovali a raději se snažili citově rozhárané budoucí maturanty ovlivnit v dobrém duchu školy.

Studentky Stavební průmyslové školy v Lipníku nad Bečvou, r. 1966

Níže vám předestírám jednu z dramatických příhod, která skončila stížností vedoucího internátu školy na studenta a asi následně pak přispěla k narovnání vztahů mezí žákem, rodiči a vychovatelským sborem.

Vedoucí vychovatel to napsal moc krásně a tak se tento dopis stal součástí almanachu, zpracovaného do fotoknihy našeho studia a vydaného laskavým movitým spolužákem.

Ten v dopise uvedený nezbedník je dnes renomovaný právník a excelentní kriminalista v.v.

„Vážení rodiče,

po celou dobu studia Vašeho syna jsem celkem neměl zvláštního důvodu Vám psát. Anděl sice nebyl, ale drobné nezbednosti, které ostatně tropí všichni dospívající chlapci, nestály za zmínku a vyřídily se u nás krátkou cestou.

Studenti Stavební průmyslové školy v Lipníku nad Bečvou, r. 1966

Jenže to, co provedl z ničeho nic včera, je již vážnějšího rázu. Včera odpoledne totiž, s několika dalšími chlapci 4. ročníku z našeho domova (rozuměj internátu), navštívil hostinec v sousední vesnici Týně n/B, kde se podnapil. O stupni podnapilosti svědčí nejen to, že při návratu po 19. hodině přišli ulicí k DM (Domovu mládeže) v dvojstupu za doprovodu harmoniky /hrál Váš syn/ a ryčného zpěvu „Kolíne, Kolíne…“, ale zejména vyvrcholení celého případu, kdy zřejmě ztratili soudnost a sebekritiku, vpochodovali na nádvoří DM, kde vedou okna ze sálu, kde právě studovaly dívky z I. ročníku, ve věku 15-16 let, a zazpívali „Já ti ho tam našroubuju…“. Přestali na zásah vychovatelky, která byla přítomna studiu v sále. Bohužel, Váš syn byl nejopilejší ze všech a rušil potom i při studiu.

Nevím, jaké důsledky vyvodí z celého případu škola, kam jsem to dnes oznámil třídnímu a řediteli, ale ujišťuji, že pokud jde o Domov, podobné výstřelky trpět nebudeme. Nelíbí-li se Vašemu synovi takové omezování, nic nebráni abyste... etc.“

Studenti a studentky Stavební průmyslové školy v Lipníku nad Bečvou, r. 1966

Foto: archiv Jenny. Klikněte do kteréhokoli obrázku v textu a podívejte se do pěkné fotogalerie!