20.4.2024 | Svátek má Marcela


AUSTRÁLIE: Poručíme větru, dešti!

5.1.2016

Toto neblahé heslo razili soudruzi počátkem let padesátých minulého století, v době třeskutého budování jasných socialistických zítřků v kotlince. Jako třeba akce, která mi utkvěla v paměti díky její zjevné blbosti i studentovi tehdejší měšťanky. „Mládež vede Brno“, kdy členové tehdejší ČSM v jasně modrých košilích zasedali, myslím jen na týden, na řídících funkcích města, vykonávali práci dopravních strážníků, tedy pardon, dopravních členů SNB, řidičů a průvodčích prostředků hromadné dopravy a četné jiné. Koncem tohoto kolektivního blbnutí město málem kolabovalo, ale politického účelu bylo dosaženo, zářné výdobytky socialismu přece patří naší mládeži, že ano.

Jaksi se to však všechno nepovedlo. Jak s tím socialismem, tak i s větrem a natož i deštěm. Asi proto, že socialismus je proti lidské přirozenosti a na poroučení přírodě byli, jsou i budou lidé krátcí. Ještě že tak. Ohlédneme-li se do minula, tak zjistíme, že kdykoliv se pokoušeli přírodu nějak „vylepšit“ a nebo usměrnit, tak to ve většině případů moc slavně nedopadalo, pokud to ovšem nebyl rovnou velký průšvih.

Dnes bylo politiky a oteplovači vymyšleno oteplování planety Země, které, když tak nějak podle jejich předpovědí nevychází, změnilo název na klimatické změny. Že teplota naší planety historicky již po několik milionů let osciluje od dob ledových po období horka, tito kazatelé oteplovací doktríny jaksi v potaz neberou. O tom, proč a jak tyto oscilace teplot vznikaly a vznikají, neví nikdo pořádně vůbec nic. Navíc ovšem připisují tento jev lidské činnosti, jmenovitě spalování fosilních paliv a chovu dobytka. Že však oddechnutí jediné sopky vyprodukuje více skleníkových plynů, než stačilo lidstvo s velkým úsilím vyprodukovat od počátku průmyslové revoluce, tito pomýlení anebo snad oblbení či zatemnění jedinci jaksi v potaz také neberou.

Takže se nestačíme divit, když nám v Dánsku 22. listopadu napadne sněhu jako na Aljašce, v kotlince vykvétají před vánoci na zahradách kytky a v Moskvě je přes den 7 °C, aby v Klokánii v plném létě bylo v osadě Perisher Valley ve Sněžných horách -4 °C. Že se přestěhovala pověstná londýnská mlha z Londýna do Brna a jeho okolí, asi také patří k věci.

Tak to vypadalo v Dánsku 22. listopadu 2015

Nyní se budu zaobírat tím, kterak se pověstný El Niňo, který letos vládne, projevuje na jihoamerickém a australském kontinentu. Ano, v zemi pod Andami pořádně prší a vznikly všeničící záplavy, jak je po dobu kralování tohoto úkazu dobrým zvykem. Naopak, v zemi klokanů je v tuto dobu dobrým zvykem, aby bylo vše spalující sucho a nebývalé horko. Ne však tento rok anebo chcete-li, v období vlády El Niňa.

Tedy aspoň v oblasti, kde žijeme my, v Blue Mountains, zhruba 80 km od metropole Sydney na západ, jak když vrána letí. Opravdu teplých letních dnů, kdy se rtuť v teploměrech tetelila na 40 °C, bylo méně než šafránu, myslím, že pouze jeden. Zato chladných dnů, kdy bylo méně než 20 °C byly čtyři přehršle. Většině normálních občanů se takové léto líbí a pochvalují si to. Příliš se to však nelíbí těm, co odjeli na dovku na pobřeží Pacifiku za účelem vodních radovánek, anebo vyšinutým jedincům jako já, kteří mají letní čtyřicetistupňové teploty rádi.

Klokánie je ovšem kontinent téměř evropské velikosti, a tak v jiných oblastech vládne i jiné počasí. Tím myslím ve stejnou dobu, kolem letošních Vánoc a Nového roku. Jak jsem už podotkl v minulém odstavci, tak u nás jsme měli snad nejchladnější Vánoce, co zde pamatujeme. Navíc, navzdory vládnoucímu El Niňu, nám zde i občas prší, a tak vše roste jako z vody. Jak na zahradách, tak i v buši. Pastviny jsou brčálově zelené jako v Irsku. Jindy v tuto dobu bývají hnědé a spálené zdejším ostrým sluncem. Ve stejnou dobu však na jižním pobřeží státu Victoria, tedy nejblíže Antarktidy, odkud však ani nefouklo, duly horké a suché severozápadní větry ze zdejších pouští. Výsledek byly velké požáry a 116 shořelých domů, usedlostí a zvířat. Lidé tentokrát žádní neuhořeli.

To bylo právě na Vánoce, na štědrý den a Boží hod jako dáreček pod stromeček. Ostatně Austrálie má k tomuto zvláštní vlohy. Už v roce 1974 tropický cyklon jménem Tracy téměř vymazal město Darwin z povrchu zemského. Instrument na měření rychlosti větru se zasekl a byl zničen při rychlosti 217 km/hod. Vražedný cyklon se snesl na město v časných ranních hodinách 25. prosince, tedy v Boží den vánoční, či Boží hod a připravil o život 65 obyvatel. Město bylo srovnáno se zemí dokonaleji než Hirošima. Následující den zahájilo australské vojenské letectvo vzdušný most a téměř všechny obyvatele evakuovali do velkých měst. Ve zdevastovaném Darwinu nefungovalo nic. Voda, elektřina ani kanalizace. Ostatně zde se můžete pokochat fotkami, jak to tam tehdy vypadalo.

Letos sice něco podobného na severu kontinentu zatím nebylo, zato vydatně zapršelo. Během pěti dnů spadlo na oblast Kimberleys a Arnhem Land 800 mm srážek. Na rozloze větší než 520 500 km2 (Česká republika má rozlohu necelých 79 000 km2) vznikly ohromné záplavy a lidé mohli být evakuováni jen pomocí helikoptér, všude byly nedozírné vodní plochy. Vše museli zanechat v záplavě, včetně zvířectva, domácích pejsků a kočiček. Tato zvířena se nyní stane vítanou potravou krokodýlů, kterých tam jsou tisíce.

AWB (Animal Welfare Branch) sice pro tato opuštěná zvířata zorganizovala airlift helikoptérami, ale doposud se podařilo do nouzových psích bud přemístit jen 60 hafanů. Těm, co zůstávají v usedlostech obklopených vodou s krokodýly, bylo shozeno půl tuny žrádla, aby nestrádali.

Za dobu, kdy vešel v platnost zákon o zákazu lovu na tyto zubaté ještěry, se tito rozmnožili tak, že jich v této oblasti žije více než lidí. Ostatně stále je příjemnější, když je hodně vody a teploty kolem 30 °C, než kolem 0 °C, jak je nyní na některých místech ve Velké Británii. Plavat v ledové vodě bych zrovna nemusel. To raději teplou s ještěrkami.

Aby snad nebylo někomu, kdo žije v Západní Austrálii a kolem Perthu, líto, že se u nich nic neděje, tak pro změnu zde je sucho, funí a teploty se převalují kolem 40 °C. Zadělává se tak na nějaký ten ohýnek.

Psáno 1. 1. 2016




KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !