Na přelomu října a listopadu 2010 bude americká NASA a Ruská kosmická agentura slavit desáté výročí usazení první stálé posádky na Mezinárodní kosmickou stanici ISS. Tehdy vyletěli z Bajkonuru na palubě lodi Sojuz TM-31 dva Rusové - Sergej Krikaljov a Jurij Gidzenko - a Američan William Shepherd. Od té doby se v obsluze stanice střídaly sojuzy, nákladní progressy a americké raketoplány. Do podzimu příštího roku by měla být stanice konečně dostavěna a americké raketoplány, které tam dopravovaly ty největší díly, by šly do penze. Další osobní dopravu zajistí na stanici Rusové.
A důvod? Třebaže se jejich vybavení při generálních opravách modernizuje, přece jenom jsou zastaralé - létají od jara 1981. Pravda, ruské sojuzy a progressy jsou v provozu ještě déle, od poloviny šedesátých let. Hlavním důvodem k odstavení amerických plavidel je potřeba přesunout prostředky z jejich účtu na vývoj a stavbu nové kosmické lodi Orion a rakety Ares 1. Využití ruských strojů v tomto pro Američany mrtvém období přijde laciněji - například za dva sojuzy a čtyři progressy zaplatí Washington Moskvě 700 milionů dolarů. A jediný start raketoplánu přijde na 500-700 milionů.

Kolik startů: 134, anebo 135?

Opravdu raketoplány skončí? Američané je chtějí vypustit ke stanici příští rok ještě pětkrát, poprvé v únoru. "Ale poslední start je plánován až na září a po dosavadních zkušenostech je víc než jisté, že se tento termín nepodaří dodržet," říká Antonín Vítek z Akademie věd. "NASA má příslib z vládních míst, že může převést rozpočtové prostředky na tyto expedice na rozpočtový rok 2011, který v USA začíná už 1. října 2010."
Nicméně nejrůznější technické potíže a vrtkavé počasí na Floridě způsobily nejedno zdržení. Je otázkou, jestli na těch pět startů vystačí celý příští rok.
Kromě toho se začíná uvažovat, že by v roce 2011 mohlo letět ještě jedno plavidlo, které by na stanici ISS přivezlo další zásoby. Po poslední katastrofě totiž platí zásada, že jakmile se jeden stroj dostane na oběžnou dráhu, čeká na startovací rampě další jako záchranný. Poslední vypuštění Discovery má jistit Atlantis. V případě, že by Discovery pomoc nepotřeboval, mohl by do vesmíru později zamířit i připravený Atlantis. Na jeho palubě by nesedělo sedm kosmonautů, jak bývá obvyklé, ale jenom čtyři - a v případě poruchy tohoto plavidla by vyčkali na stanici, odkud by je odvezly ruské sojuzy.
Takže místo 134 startů raketoplánů by jich nakonec bylo 135. Nicméně rozhodnuto zatím není. A kdy by se STS-135 k ISS vypravil? Stěží by to zvládli příští rok, spíš na počátku roku 2011.

Už čtyři typy nákladních strojů

Před několika dny přistál u stanice, kde pracuje 22. dvoučlenná směna, ruský Sojuz TMA 17 se třemi muži. Ti posílili a zvýšili posádku na pět. A v dubnu by se měl přibýt ještě šestý kosmonaut. A jako záchranné čluny tam musí natrvalo kotvit dva třímístné sojuzy.
Příští rok se na ISS chystají čtyři další sojuzy a šest progressů. Kromě toho by měly pokračovat v dopravě nákladů stroje dalších států.
Předně to bude evropský ATV (Automated Transfer Vehicle), vynášený raketou Ariane 5 z francouzské Guyany. Kapacitu má 7,5 tuny nákladu. Poprvé byl u stanice tento stroj pod názvem Jules Verne v roce 2008, nový ponese jméno Johannese Keplera. Evropská kosmická agentura ESA se zavázala, že vyšle ATV ke stanici ještě v letech 20011, 2012 a 2015.
Také japonský ATV (Automated Transfer Vehicle), který startuje na raketě H-2, si vyzkoušel spolupráci se stanicí, a to loni. Unese až 6 tun zásob a materiálů. Japonská agentura JAXA chce vysílat tyto náklaďáky ke stanici každoročně až do roku 2015.
Na podzim anebo začátkem zimy 2010 plánuje vypuštění první zásobovací lodě americká firma SpaceX. Její raketa Falcon 9 by tam mohla dopravit takřka 9 tun zásob. Tím se do obsluhy ISS poprvé zapojí soukromý sektor - a to je trend, od něhož si mnozí lidé slibují zlevnění provozu.

Konec ISS nejasný

Prezident Barack Obama, který se netají svou nechutí ke kosmickým výpravám, chce ukončit činnost ISS už v roce 2016. V tom případě by vyslala ESA ke stanici automat ATV, aby ji zavedl na havarijní dráhu nad Pacifik, kde by její trosky nezpůsobily žádné škody.
Avšak partneři s tímto termínem nesouhlasí. Evropané, Rusové a Japonci by chtěli prodloužit činnost ISS až do let 2020-2025. Záleží tedy na tom, jestli Obama zůstane v úřadě i po druhé volební období, anebo se bude muset poroučet.
NASA už řadu let zápasí s nedostatkem financí. Proto se zpožďuje vývoj rakety Ares 1 a lodě Orion, které nahradí raketoplány. Původně měly začít létat v roce 2014. Nyní se zdá, že to podaří o 3-4 roky později. Do té doby tam budou lidi dopravovat Rusové.
Má vůbec stanice nějaký význam? Astronomové žehrají, že žádný - ale jenom proto, že tam žádná astronomická pozorování neprobíhají. Tuhle možnost kosmonauti odzkoušeli a nyní je výborně obstarávají specializované družice. Například loni řídila dvacátá expedice ISS okolo 130 nejrůznějších amerických, ruských, evropských a japonských biologických a technologických experimentů. "Řadu z nich musí kosmonauti instalovat a potom probíhají bez jejich zásahu," komentuje Vítek. "Některé zapínají a vypínají, mění u nich vzorky, některé kontrolují průběžně, jiné občas. Někdy něco opraví, co nezvládnou vědci ze Země."
Mezinárodní kosmická stanice, jejíž výstavba a provoz přišly asi na 150 miliard dolarů, bude přinášet své ovoce postupně - tak jako každý základní výzkum. A možná, že když ty plody budeme my anebo naši potomci konzumovat, nejspíš si už nikdo nevzpomene, odkud pocházejí. Těch 150 miliard vypadá hrozivě moc. Avšak když si znásobíme 25 miliard z přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století, které stál projekt Apollo, inflací, uvidíme, že to jsou sumy víceméně srovnatelné.

Otištěno ve zkrácení v MFD 30. 12. 2009

Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz